Kurzarbeit: Zachrání vaše pracovní místo?

Co je kurzarbeit

Kurzarbeit neboli zkrácená práce je osvědčený systém z Německa, který pomáhá firmám přežít náročné období bez nutnosti propouštění zaměstnanců. Když se podnik dostane do potíží kvůli nedostatku zakázek nebo jiným ekonomickým problémům, může svým pracovníkům zkrátit pracovní dobu, a to klidně až na nulu. Zaměstnanci pak nemusí mít strach z výpadku příjmu - stát jim prostřednictvím úřadu práce vyplácí tzv. kurzarbeitné, které jim částečně nahrazuje ušlou mzdu. To, kolik peněz nakonec dostanou, se odvíjí od toho, o kolik hodin méně pracují a kolik lidí mají na starost ve své domácnosti. Tento způsob podpory se v Německu skvěle osvědčil a firmy ho hojně využívají, protože jim umožňuje udržet si zkušené pracovníky i v době, kdy se jim zrovna moc nedaří.

Jak funguje kurzarbeit

Když se firmám přestane dařit, můžou sáhnout po kurzarbeitu - šikovném způsobu, jak udržet lidi v práci. Je to vlastně takový záchranný kruh z Německa. Místo vyhazovu zaměstnanci prostě pracují míň hodin a stát jim doplatí část výplaty za čas, kdy nepracují. Pro firmy je to super - nemusí propouštět zkušené lidi a až se business zase rozjede, můžou jet dál jako předtím. Jasně, zaměstnanci si trochu finančně pohorší, ale aspoň nepřijdou o práci. Kolik peněz od státu dostanou, záleží na různých okolnostech a jak dlouho kurzarbeit trvá. Tahle finta se parádně osvědčila v Německu - poprvé během krize v roce 2008 a pak znovu při covidu, kdy zachránila práci stovkám tisíc lidí. Firmy díky tomu přežily těžké časy a lidi si udrželi svoje místa.

Výhody kurzarbeitu

Zkrácená pracovní doba, neboli kurzarbeit, je skvělý způsob, jak v době krize udržet firmy v chodu a lidi v práci. Pro pracovníky je to vlastně záchranná vesta - mají jistotu, že o místo nepřijdou a každý měsíc jim na účet přistane výplata, i když trochu nižší než obvykle. Nemusí se stresovat, kde vezmou na nájem nebo hypotéku. A firmy? Ty si zase můžou ponechat své šikovné lidi, do kterých už investovaly spoustu času a peněz. Nemusí je propustit a pak složitě hledat a zaučovat nové, až se situace zlepší. Je to vlastně takový most přes rozbouřené vody krize, který pomáhá udržet pracovní trh stabilní, než se zase všechno vrátí do normálu.

Nevýhody kurzarbeitu

Zkrácená pracovní doba neboli kurzarbeit může být sice dobrým řešením v době, kdy se firmě nedaří, ale má i své nevýhody. Zaměstnanci musí počítat s tím, že dostanou méně peněz na výplatní pásce, což může způsobit problémy s rodinným rozpočtem. Často pak musí sáhnout do rezerv nebo si hledat přivýdělek jinde. Když kurzarbeit trvá delší dobu, hrozí, že lidé vypadnou z pracovního tempa a ztratí přehled o novinkách ve svém oboru. Pro firmy to zase znamená papírování navíc kvůli žádostem o státní podporu, a až se situace zlepší, mohou mít potíže najít zpět kvalifikované pracovníky. Proto je potřeba si dobře rozmyslet, jestli je kurzarbeit ta správná cesta.

Srovnání Kurzarbeit s běžnou pracovní dobou a podporou v nezaměstnanosti v ČR

Vlastnost	Kurzarbeit (Německo)	Běžná pracovní doba (ČR)	Podpora v nezaměstnanosti (ČR)
Výše příjmu	60-67% čisté mzdy (s dětmi až 80%)	100% hrubé mzdy	50% průměrné čisté mzdy (první 2 měsíce), poté 45%
Délka trvání	Až 24 měsíců	Neomezeně	Až 12 měsíců (závisí na věku)
Zachování pracovního poměru	Ano	Ano	Ne
Administrativní náročnost pro zaměstnavatele	Střední	Nízká	Nízká

Kurzarbeit v Německu

Zkrácená pracovní doba neboli kurzarbeit je chytrý systém z Německa, který pomáhá firmám přežít náročná období bez nutnosti propouštět své lidi. Funguje to jednoduše - zaměstnanci pracují méně hodin za nižší mzdu, ale stát jim přes pracovní úřad doplatí část ušlého výdělku. V Německu se tento systém skvěle osvědčil hlavně během různých ekonomických otřesů. Firmy díky němu nemusí propouštět zkušené zaměstnance, které budou později zase potřebovat, a lidé mají jistotu, že o práci nepřijdou a nějaký příjem jim zůstane. Je to vlastně takový záchranný polštář pro obě strany - zaměstnavatelé si udrží odborníky a zaměstnanci nemusí mít strach z vyhazovu. Tento německý model se ukázal jako účinný nástroj, který dokáže zmírnit dopady ekonomických problémů na pracovní trh.

Kurzarbeit v Česku

Zkrácená práce, známá jako kurzarbeit, je chytrý způsob, jak v době ekonomických potíží zachránit pracovní místa. Tento německý nápad se u nás už jednou skvěle osvědčil během krize v roce 2008. Díky němu firmy nemusely propouštět a lidé nepřišli o práci. Systém fungoval jednoduše - zaměstnanci chodili do práce na kratší úvazek a stát jim vyplácel část ušlé mzdy. Tahle metoda se ukázala jako výborné řešení a je dost možné, že se k ní v budoucnu zase vrátíme. Než by se ale kurzarbeit mohl znovu zavést, musela by se upravit legislativa a dohodnout se vláda s odbory a zaměstnavateli.

Kurzarbeit je zajímavý koncept, který by mohl být v některých případech užitečný i v České republice. Jeho implementace by ale musela být dobře promyšlená a zohledňovat specifika českého pracovního trhu.

Radomír Novotný

Budoucnost kurzarbeitu

Zkrácená pracovní doba, neboli kurzarbeit, se v českém prostředí zabydlela jako užitečný nástroj pro zvládání složitých ekonomických období. Tento německý model se osvědčil hlavně v době krize, kdy pomohl udržet lidi v práci a firmám přežít těžké časy. Zaměstnavatelé i jejich pracovníci si pochvalují především pružnost tohoto systému a podporu, kterou jim přináší. Základem je, že lidé pracují méně hodin za odpovídající nižší mzdu, ale stát jim část ušlého výdělku dorovná. Co bude s kurzarbeitem dál, to nikdo přesně neví. Ekonomika se mění každým dnem a s ní i potřeba podobných opatření. Někteří odborníci si myslí, že by se zkrácená pracovní doba mohla stát běžnou součástí našeho pracovního života i po skončení koronakrize. Najdou se ale i kritici, kteří varují před možným zneužíváním ze strany některých firem. I když budoucnost kurzarbeitu není jasná, jeho vliv na pracovní trh je zřejmý a nezpochybnitelný.